Trestní
právo

Přišlo předvolání na policii, přišla obsílka nebo rozhodnutí soudu, nebo se něco stalo vám či někomu blízkému. Zastupujeme obě strany trestního řízení: obhajobu obviněných i poškozené a oběti trestných činů. V jedné věci ani ve věci s ní související ale obě strany nezastupujeme, zakazuje to advokátovi zákon. První polovina této stránky je psaná pro obviněné, druhá pro poškozené a oběti.

Ve zkratce

• K podání vysvětlení na policii si můžete přizvat advokáta, i když nejste z ničeho obviněni (§ 158 odst. 5 trestního řádu). Co při něm řeknete, zůstane ve spise.
• Proti trestnímu příkazu se podává odpor do osmi dnů od doručení (§ 314g odst. 1 trestního řádu). Od 1. ledna 2026 lze navíc trestním příkazem uložit i nepodmíněný trest odnětí svobody do šesti měsíců, do konce roku 2025 to nešlo (§ 314e odst. 2).
• Jako poškozený můžete náhradu škody a nemajetkové újmy žádat přímo v trestním řízení. Nejzazší termíny jsou tři: u hlavního líčení před zahájením dokazování, u dohody o vině a trestu první jednání o ní a u trestního příkazu jeho vydání (§ 43 odst. 3, § 175a odst. 2, § 46 a § 314f odst. 1 trestního řádu).
• Nebezpečnému pronásledování se běžně říká stalking a je to trestný čin podle § 354 trestního zákoníku. Zpravidla se čeká opakované jednání trvající aspoň měsíc (Nejvyšší soud, 8 Tdo 178/2019).
• Vykázání ze společného obydlí trvá od 1. července 2025 čtrnáct dnů, ne deset (§ 44 odst. 2 zákona o Policii ČR). Oběť týrání ve společném obydlí je zvlášť zranitelnou obětí a má nárok na bezplatného zmocněnce, tedy na vlastního advokáta placeného státem, bez zkoumání příjmů (§ 51a odst. 2 trestního řádu).

S čím vám pomůžeme

Když trestní řízení míří na vás

• obhajoba od prvního výslechu na policii až po odvolání
• porada, když jste dostali předvolání a nevíte, co pro vás znamená

Dostali jste předvolání? Přečtěte si, co vás čeká při podání vysvětlení na policii.

Když se trestný čin stal vám nebo někomu blízkému

• zastupujeme oběti trestných činů a pozůstalé po nich
• uplatnění náhrady újmy, kterou vám trestný čin způsobil

Nejčastěji to řešíme u ublížení na zdraví, dopravních nehod a úmrtí blízkého člověka, tedy tam, kde se trestní věc a odškodnění potkávají. Odsud vede cesta k náhradě škody v trestním řízení, a jde-li o stalking nebo domácí násilí, rovnou tam.

Přišlo vám předvolání na policii k podání vysvětlení

Advokáta si k podání vysvětlení přizvat můžete a nemusíte k tomu být z ničeho obviněni: právo na právní pomoc advokáta má při tomto úkonu každý (§ 158 odst. 5 trestního řádu). Platíte si ho sami, nárok na obhájce na náklady státu vzniká až později.

Z předvolání většinou nepoznáte, v jakém postavení vás policie chce, a rozdíl je zásadní. Svědek musí vypovídat pravdu a nic nezamlčet, podezřelý tuto povinnost nemá (§ 158 odst. 8). Obviněným se člověk stává až usnesením o zahájení trestního stíhání a od té chvíle má právo nevypovídat, zvolit si obhájce a radit se s ním i během úkonů, které policie provádí (§ 33 odst. 1 a § 160 odst. 1). V jakém postavení vás policie předvolává, se můžete zeptat při domluvě termínu.

Úřední záznam o podaném vysvětlení má jiný procesní režim než svědecká výpověď. Jeho použití jako důkazu před soudem podléhá zákonným podmínkám; nelze ale spoléhat na to, že to, co při vysvětlení uvedete, nemůže mít v řízení význam (§ 158 a § 211 trestního řádu).

I pokud jste předvoláni jako svědek, můžete se předem poradit, zejména pokud si nejste jistí svým postavením nebo možnými důsledky výpovědi.

Nutná obhajoba: kdy obhájce mít musíte a kdy se vyplatí dřív

Nutná obhajoba znamená, že v zákonem stanovených situacích musíte mít obhájce. Nejde o jinou profesi, ale o roli advokáta v trestním řízení. Povinnost se může týkat už přípravného řízení i dalších fází (§ 36 a násl. trestního řádu).

Obhájce musí obviněný mít už v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, je-li jeho svéprávnost omezena a vede-li se řízení proti uprchlému; a vždy, jde-li o trestný čin s horní hranicí trestu nad pět let (§ 36 trestního řádu). Vzdát se obhájce lze jen u některých z těch důvodů, a to písemně nebo do protokolu a po poradě s obhájcem; kdo své prohlášení jednou vzal zpět, se už obhájce vzdát nemůže (§ 36b). Ustanoveného obhájce si nevybíráte, zvolit si místo něj vlastního ale můžete kdykoli (§ 37 odst. 2).

Nutná obhajoba se ale rozbíhá pozdě, a to je hranice, kterou je poctivé přiznat. Než se rozběhne, bývá ve spise už hotová řada úkonů: úřední záznamy o podaném vysvětlení, zajištěné věci, první výpovědi. Obhájce, který přijde potom, s nimi pracuje, ale nemohl ovlivnit, jak vznikly. Kdo na obhájce nemá, najde možnosti na konci této stránky.

Co se dá čekat: trestní příkaz, dohoda o vině a trestu, podmíněný trest i konec bez odsouzení

Usnesení o zahájení trestního stíhání vydává policejní orgán. Skutek v něm musí být popsán tak, aby nešel zaměnit s jiným, a obviněný proti němu může podat stížnost (§ 160 trestního řádu).

Ne každý konec ale znamená odsouzení: trestní stíhání může být zastaveno, obžalovaný může být v hlavním líčení, tedy při jednání u soudu, obžaloby zproštěn, a věc může skončit odklonem. Odsouzením končí trestní příkaz, dohoda o vině a trestu a odsuzující rozsudek.

Trestní příkaz: osm dnů na odpor, který nejde vzít zpět

Trestní příkaz je odsouzení bez jednání. Vydat jej může soud jen v řízení o přečinu, tedy o trestném činu z nedbalosti nebo o úmyslném s horní hranicí do pěti let; povahu má odsuzujícího rozsudku (§ 314e odst. 1 a 8 trestního řádu, § 14 odst. 2 trestního zákoníku). Od 1. ledna 2026 jím lze uložit i nepodmíněný trest odnětí svobody do šesti měsíců, což do konce roku 2025 možné nebylo (§ 314e odst. 2).

Odpor se podává do osmi dnů od doručení u soudu, který trestní příkaz vydal, a odůvodňovat jej nemusíte (§ 314g odst. 1). Podáním odporu se trestní příkaz ruší celý a věc se projedná v hlavním líčení od začátku. Samosoudce v něm není vázán ani právní kvalifikací, ani druhem a výměrou trestu z trestního příkazu (§ 314g odst. 2), takže otevřené jsou oba směry: zprošťující rozsudek, který trestním příkazem vydat nelze, i trest přísnější.

A podaný odpor nelze vzít zpět. Zpětvzetí trestní řád neupravuje; zná jen vzdání se odporu, a to jen v době před jeho podáním (§ 314g odst. 1). Máte na to osm dnů, takže advokát je potřeba před podáním odporu, ne po něm.

Dohoda o vině a trestu a odklony: podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání

Odklon je způsob, jak stíhání skončí bez odsuzujícího rozsudku. Dohoda o vině a trestu mezi odklony nepatří: končí odsuzujícím rozsudkem a její podmínkou je prohlášení obviněného, že skutek spáchal (§ 175a odst. 3). Skutečné odklony jsou dva. Podmíněné zastavení trestního stíhání lze jen v řízení o přečinu, s doznáním a s náhradou škody; zkušební doba je šest měsíců až dva roky, u rozšířené varianty podle § 307 odst. 2 až pět let. Narovnání upravuje § 309, který má od 1. ledna 2026 nové znění a připouští náhradu aspoň 30 % škody nebo nemajetkové újmy se zbytkem ve splátkách.

Rozdíl, který laik nevidí a který se projeví při každém dokládání bezúhonnosti, je v rejstříku trestů. Dohoda o vině a trestu i pravomocný trestní příkaz jsou odsouzení se záznamem ve výpisu, tedy v dokladu, kterým se bezúhonnost prokazuje. Podmíněné zastavení ani narovnání se ve výpisu neobjeví; jsou jen v opisu, tedy v úplném přehledu, který dostávají orgány činné v trestním řízení. Volba mezi odklonem a dohodou proto není volbou mezi dvěma podobnými papíry.

Podmíněný trest, podmíněné propuštění a zahlazení odsouzení

U podmíněného odsouzení nastává fikce neodsouzení osvědčením ve zkušební době, tedy bez žádosti: od té chvíle se na odsouzeného hledí, jako by odsouzen nebyl (§ 83 odst. 5 trestního zákoníku). Ze zákona nastává i u obecně prospěšných prací, u trestu zákazu činnosti a u peněžitého trestu za jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin, jakmile je trest vykonán (§ 65 odst. 5, § 74 odst. 2 a § 69 odst. 3). Podmíněné propuštění naproti tomu záznam z výpisu neodstraní, jen určí okamžik, od kterého běží lhůta pro zahlazení (§ 91 odst. 3).

U nepodmíněného trestu odnětí svobody a u některých dalších trestů zahlazení samo nenastane. Rozhoduje o něm samosoudce na žádost odsouzeného a podmínkou je vést řádný život nepřetržitě: rok u domácího vězení, propadnutí a zákazu pobytu, tři roky u trestu do jednoho roku, pět let nad jeden rok, deset let nad pět let a patnáct let u výjimečného trestu (§ 105 odst. 1 trestního zákoníku, § 363 trestního řádu). Ani zahlazení ale záznam z rejstříku trestů nevymaže: odstraní jej jen z výpisu, v opisu zůstává sto let od narození odsouzeného.

Ublížení na zdraví a usmrcení z nedbalosti: jaké tresty zákon stanoví

První polovina téhle sekce je psaná pro obviněné, druhá pro poškozené.

Sazby jsou rozpětí, které stanoví zákon; co dostane konkrétní člověk, se z nich vyčíst nedá. Ublížení na zdraví se trestá odnětím svobody na šest měsíců až tři léta; způsobí-li skutek těžkou újmu na zdraví, jsou to dvě léta až osm let, a způsobí-li smrt, pět až deset let (§ 146 trestního zákoníku). Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti je až dvě léta odnětí svobody nebo zákaz činnosti, při porušení důležité povinnosti šest měsíců až čtyři léta (§ 147). Usmrcení z nedbalosti je až tři léta nebo zákaz činnosti, při porušení důležité povinnosti jeden rok až šest let (§ 143).

Trest zákazu činnosti, v dopravních věcech typicky zákaz řízení, se ukládá na jeden rok až deset let, a jen tehdy, souvisí-li trestný čin s touto činností (§ 73 odst. 1). Rozhoduje o něm trestní soud, ne pojišťovna. Po výkonu tohoto trestu se na odsouzeného hledí, jako by nebyl odsouzen (§ 74 odst. 2).

Trestní a civilní věc téže nehody se posuzují odděleně. Civilní soud je vázán tím, že se skutek stal, že je trestným činem a kdo jej spáchal, ne už výší škody ani závěrem o spoluzavinění (§ 135 odst. 1 občanského soudního řádu). Co se v trestní věci uzavře o vině, přenese se tedy do civilního sporu. Výše náhrady se v trestním řízení počítá stejně jako v civilním; rozepisujeme ji u náhrady újmy na zdraví, včetně toho, co se po dopravní nehodě hradí z povinného ručení.

Stalking a nebezpečné pronásledování: kdy jde o trestný čin

Odtud dál je stránka psaná pro poškozené a oběti. Opakované sledování, kontaktování nebo vyhrožování může být trestný čin. Násilí k tomu potřeba není. Běžně se tomu říká stalking, zákon to zná jako nebezpečné pronásledování (§ 354 trestního zákoníku).

Musí se ale sejít tři věci naráz. Dlouhodobost. Aspoň jedna z pěti forem, které zákon vyjmenovává: vyhrožování ublížením na zdraví nebo jinou újmou, vyhledávání osobní blízkosti nebo sledování, vytrvalé kontaktování, omezování v obvyklém způsobu života a zneužití osobních údajů k získání kontaktu. A způsobilost takového jednání vzbudit důvodnou obavu o život nebo zdraví, vaše nebo vašich blízkých. Chybí-li některá z těchto podmínek, nejde o trestný čin nebezpečného pronásledování. Jednání však může naplňovat jiný trestný čin nebo přestupek. Sazba je až jeden rok odnětí svobody nebo zákaz činnosti; směřuje-li jednání vůči dítěti nebo těhotné ženě, šest měsíců až tři roky.

Podstatná je také dlouhodobost jednání. Nejvyšší soud k ní uvedl, že jde o jednání trvající zpravidla nejméně jeden měsíc a prováděné opakovaně. Ojedinělé nebo nahodilé projevy požadavek nesplňují. U velmi intenzivního jednání, které se vyznačuje soustavností, úporností a tvrdošíjností, může stačit i jediný měsíc (8 Tdo 178/2019). Jeden nepříjemný telefonát tedy znaky nebezpečného pronásledování nenaplní; když se to ale opakuje týdny, dlouhodobost splněná být může. A nejsou-li znaky naplněny, zůstává předběžné opatření, o kterém píšeme níže; použít je lze i tehdy, když spolu nebydlíte.

Co si ukládat, plyne z toho, co je potřeba prokázat. Zapisujte si průběžně datum, čas a stručný popis každého incidentu, protože bez časové osy se dlouhodobost nedoloží; dál si schovávejte zprávy, výpisy hovorů, lékařskou zprávu o každém zranění a jména svědků. Když jste si nic nezapisovali, není to překážka: časová osa se dá zrekonstruovat ze zpráv, z výpisů a z lékařských zpráv. Vlastní nahrávky nejsou ani zakázané, ani automaticky použitelné: soud v každém případě poměřuje ochranu soukromí nahrávaného s právem nahrávajícího na spravedlivý proces (§ 86 a § 88 odst. 1 občanského zákoníku, Ústavní soud II. ÚS 1774/14). Bez výhrady platí jediné: nahrávku nešiřte.

A pomoc nezačíná u advokáta. Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí (116 006), kterou provozuje Bílý kruh bezpečí, je zdarma, funguje nonstop a hovory se nenahrávají. Přehled organizací, které obětem pomáhají, vede Ministerstvo spravedlnosti v Registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů na otc.justice.cz.

Domácí násilí: vykázání, ochrana a zvlášť zranitelná oběť

Jde-li o právě probíhající ohrožení, volejte 158 nebo 112; o vykázání rozhoduje policista na místě. Kdykoli předtím i potom je tu Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí, 116 006, zdarma a nonstop.

Do 30. června 2025 české právo definici domácího násilí nemělo. Od 1. července 2025 ji má a je širší, než se obvykle čeká. Občanský zákoník jím rozumí násilné jednání vůči oběti v jakékoli formě, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení a kterým

• bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do její tělesné integrity,
• bylo nebo mělo být neoprávněně opakovaně nebo vážně zasaženo do její duševní integrity, svobody nebo důstojnosti,
• nebo byla vážně ohrožena či narušena její schopnost uspokojovat základní potřeby (§ 3021 odst. 1 občanského zákoníku).

Pokrývá tedy i násilí psychické a ekonomické. A nejen mezi manžely: patří sem i lidé, kteří spolu žili dřív, a rodiče společného dítěte, kteří spolu nebydlí (§ 3021 odst. 2).

Vykázání ze společného obydlí trvá 14 dnů

O vykázání rozhoduje policista na místě, ne soud, a stačí mu důvodný předpoklad, že se ta osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví nebo svobodě anebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti (§ 44 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR). Nečeká se tedy, až se něco stane, a vykázat lze i osobu nepřítomnou. Nezletilé dítě žijící ve společném obydlí je ze zákona ohroženou osobou.

Vykázání trvá 14 dnů; do 30. června 2025 to bylo 10 dnů a číslo změnil zákon č. 78/2025 Sb. (§ 44 odst. 2). O vykázání nežádáte a nemůžete je zrušit, zkrátit tu dobu nelze ani s vaším souhlasem. Intervenční centrum můžete oslovit sami a kdykoli, i bez vykázání; po vykázání se ozve samo, nejpozději do 48 hodin od chvíle, kdy mu policie doručí kopii úředního záznamu, a jeho služby jsou bez úhrady (§ 60a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Porušení vykázání je přestupkem a závažné nebo opakované jednání trestným činem s trestem odnětí svobody až na dvě léta (§ 337 odst. 2 trestního zákoníku). Vyplatí se proto ohlásit každé porušení: jednotlivá porušení se sčítají.

Předběžné opatření proti domácímu násilí: soud rozhoduje do 48 hodin

Vykázání je krátkodobé, delší ochranu dává předběžné opatření soudu (§ 400 až § 414 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Podává se u obecného soudu navrhovatele, tedy podle vašeho bydliště, a soudní poplatek neplatíte. Soud rozhodne do 48 hodin bez jednání a rozhodnutí je vykonatelné vydáním. Předběžné opatření trvá měsíc a prodloužit je lze návrhem podaným ještě před uplynutím té doby. Nejpozději šest měsíců od vykonatelnosti zaniká. Podáte-li návrh během vykázání, prodlouží se vykázání až do právní moci rozhodnutí soudu.

Soud může odpůrci, tedy tomu, proti komu návrh směřuje, uložit, aby opustil obydlí i jeho bezprostřední okolí a aby se zdržel setkávání s vámi i nežádoucího sledování a obtěžování. Od 1. července 2025 chrání i obydlí samotného navrhovatele, tedy i situaci po rozchodu, kdy už spolu nebydlíte (§ 405 odst. 1).

Vyhovění návrhu nelze předem slíbit. Soud rozhoduje bez jednání; v návrhu je potřeba konkrétně popsat ohrožení a doložit dostupné podklady tak, aby rozhodné skutečnosti byly alespoň osvědčeny. Neznamená to, že soud nepotřebuje žádné podklady (§ 402 zákona č. 292/2013 Sb.).

Zvlášť zranitelná oběť a co pokrývá trestní právo

„Oběť“ tu není popis toho, kdo jste, ale zákonné postavení, ze kterého plynou práva. Oběť týrání osoby žijící ve společném obydlí i oběť trestného činu týrání svěřené osoby jsou zvlášť zranitelnými obětmi ze zákona a nic dalšího se u nich nezkoumá; existují-li pochybnosti, má se s vámi zacházet, jako byste zvlášť zranitelnou obětí byli (§ 2 odst. 4 a § 3 odst. 1 zákona č. 45/2013 Sb.). Plyne z toho nárok na bezplatného zmocněnce bez zkoumání příjmů, na bezplatnou odbornou pomoc od organizací v registru a na to, aby výslech vedla vyškolená osoba a aby se nemusel opakovat (§ 51a odst. 2 trestního řádu, § 5 odst. 1 a § 20 zákona o obětech). U týrání osoby žijící ve společném obydlí je sazba šest měsíců až čtyři léta, u týrání svěřené osoby jeden rok až pět let (§ 199 a § 198 trestního zákoníku).

Ne každé domácí násilí soudy posoudí jako týrání podle § 199, a je lepší to vědět dopředu než to slyšet u soudu. Nejvyšší soud týráním rozumí zlé nakládání, které se vyznačuje vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti, určitou trvalostí a tím, že je oběť důvodně pociťuje jako těžké příkoří (7 Tdo 850/2022, který definici přebírá z R 20/2006). Nespadá-li vaše situace pod § 199, zůstává vykázání, předběžné opatření, přestupkové řízení nebo stíhání pro nebezpečné vyhrožování podle § 353.

Tři věci, kvůli kterým lidé mlčí, Nejvyšší soud vyvrátil rozhodnutím z července 2023; ve Sbírce vyšlo v únoru 2026 (3 Tdo 564/2023, č. 7/2026 Sb. rozh. tr.). Zaprvé: týrání lze dovodit i z jiných důkazů než z výpovědi poškozeného, třeba z výpovědí svědků, ze znaleckých posudků nebo z policejních záznamů o zásahu v domácnosti. Zadruhé: ani výpověď poškozeného, který to tak nevnímal, týrání nevylučuje, zejména byl-li u něj zjištěn syndrom týrané osoby. Zatřetí: ani to, že jste se bránili, trestní odpovědnost druhé strany nevylučuje. Soud výslovně uvedl, že odpovědnost není vyloučena, ani když se oba opakovaně napadali.

Dá se trestní stíhání zastavit, když je obviněný někdo blízký?

U týrání osoby žijící ve společném obydlí ne. § 199 v katalogu trestných činů podle § 163 trestního řádu není, souhlas poškozeného se u něj nevyžaduje a jednou zahájené stíhání běží bez ohledu na vaši vůli.

U ublížení na zdraví (§ 146), nebezpečného vyhrožování (§ 353) a nebezpečného pronásledování (§ 354) je to jinak. Směřuje-li skutek proti osobě, která by jako svědek měla právo odepřít výpověď, tedy typicky proti někomu blízkému, lze trestní stíhání zahájit a vést jen se souhlasem poškozeného. Souhlas jde vzít zpět kdykoli, až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Jednou výslovně odepřený souhlas už ale udělit nelze (§ 163 trestního řádu). Zákon stanoví výjimky, kdy souhlas není potřeba. Patří mezi ně i situace, kdy nebyl udělen nebo byl vzat zpět kvůli výhrůžkám, nátlaku, závislosti či podřízenosti (§ 163a). U domácího násilí je proto důležité posoudit také okolnosti odmítnutí nebo zpětvzetí souhlasu.

A jedna věc, kterou je nutné vědět předem, protože ty dvě informace spolu na první pohled nesouvisí a zákon je spojuje: kdo souhlas se stíháním odepře nebo vezme zpět, ztrácí tím nárok na peněžitou pomoc od státu (§ 27 písm. b) zákona č. 45/2013 Sb.). Stejně dopadne ten, kdo jako svědek využije práva odepřít výpověď pro svůj poměr k obviněnému (§ 27 písm. c)).

Co domácí násilí znamená pro péči o děti a pro rozvod, patří do rodinného práva.

Zatím jste nepodali trestní oznámení. Má smysl jít nejdřív za advokátem?

Porada u advokáta není podáním trestního oznámení a nic tím nespustíte. Oznámení může podat kdokoli, nejen poškozený; forma předepsaná není a odůvodňovat je nemusíte (§ 59 a § 158 trestního řádu). Advokát navíc oznamovací povinnost nemá, dozví-li se o spáchaném trestném činu v souvislosti s výkonem advokacie (§ 368 odst. 3 trestního zákoníku).

Porada předem přinese dvě věci. První je podklad k nároku: důvod i výši náhrady musíte doložit vy (§ 43 odst. 3 trestního řádu). Druhá je vaše postavení ve spise. Trvejte na tom, aby vás policie vedla jako poškozeného, ne jen jako oznamovatele: usnesení o odložení věci se doručuje poškozenému, kdežto oznamovatele o něm policie jen vyrozumí, a jen tehdy, když o to požádal (§ 158 odst. 2 a § 159a odst. 6).

S oznámením zbytečně nečekejte, pozdní oznámení ale samo o sobě překážka není. Peněžitou pomoc stát nepřizná tomu, kdo trestný čin „bez vážného důvodu“ neoznámil (§ 27 zákona č. 45/2013 Sb.), a ta tři slova jsou tam podstatná. Když jste s oznámením otáleli, řekněte nám proč. Poslední obvyklá obava: trestné je lživé obvinění, ne mylné (§ 345 trestního zákoníku).

Trestní oznámení můžete podat i bez advokáta. Právní pomoc může být užitečná zejména při nejasném postavení poškozeného, potřebě ochrany nebo uplatnění nároku na náhradu újmy.

Jaká máte práva jako poškozený a k čemu je vám zmocněnec

Oběť, poškozený a svědek nejsou tři různí lidé, ale tři různá postavení téhož člověka. Obětí jste podle zákona o obětech trestných činů a to postavení nezávisí na tom, jestli se někoho podaří najít a odsoudit (§ 3 odst. 1 zákona č. 45/2013 Sb.). Poškozený v trestním řízení je ten, komu trestný čin způsobil újmu; je to postavení, ve kterém se uplatňuje nárok na náhradu (§ 43 odst. 1 trestního řádu). Jako svědek pak vypovídáte o tom, co jste zažili.

O některé věci si musíte říct sami: o informaci, jak řízení pokračuje a čím skončilo, o informaci, že se obviněný dostal na svobodu nebo uprchl, a o opatření, abyste se s ním u úkonů nepotkali. Tato opatření se od 1. července 2025 vztahují i na chodbu před jednací síní (§ 11 a § 17 zákona č. 45/2013 Sb.). Žádost podávejte tomu, kdo věc vede: v přípravném řízení policii nebo státnímu zástupci, po podání obžaloby soudu.

Advokát, který vás v trestním řízení zastupuje jako poškozeného, je váš zmocněnec. Uplatní za vás nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, podává návrhy a opravné prostředky a hlídá příslušné lhůty. Za zákonných podmínek se účastní vyšetřovacích úkonů a může klást otázky (§ 51 trestního řádu). Při průtazích nebo závadách v postupu policejního orgánu může požádat státního zástupce o jejich odstranění (§ 157a). Samotné uplatnění nároku ještě nezaručuje jeho přiznání.

Je-li poškozeným dítě, jedná za ně zákonný zástupce, a je-li podezřelým sám rodič, ustanoví se opatrovník (§ 45). Dítě je vždycky zvlášť zranitelnou obětí. Při výslechu dítěte je důležité omezit zbytečné opakování a respektovat jeho zvláštní ochranu. Účast soudce podle § 158a trestního řádu se týká neodkladných nebo neopakovatelných úkonů před zahájením trestního stíhání, nikoli automaticky každého výslechu dítěte.

Náhrada škody v trestním řízení, odborně adhezní řízení

Kdo je trestným činem poškozen, může své nároky uplatnit už v trestním řízení. Odborně se tomu říká adhezní řízení a je to část trestního řízení, ve které soud rozhodne i o penězích pro vás. Škoda v trestním řízení se ale nepřizná sama: policie a státní zástupce stíhají obviněného, o peníze si musíte říct sami a spolehnout se dá jen na to, co včas a doloženě uplatníte (§ 43 odst. 3 a § 228 odst. 1 trestního řádu).

Nejzazší termíny jsou tři a liší se podle toho, jakou formou soud rozhodne. U hlavního líčení je to okamžik po přednesení obžaloby a před zahájením dokazování, přičemž soud se vás na náhradu zeptá sám (§ 206 odst. 2). U dohody o vině a trestu nejpozději při prvním jednání o ní (§ 175a odst. 2). U trestního příkazu do jeho vydání (§ 46 a § 314f odst. 1).

Pozor také na vydání trestního příkazu. Trestní příkaz soud vydá bez jednání a vy se o něm dopředu nedozvíte, takže bezpečná rada je jediná: uplatněte nárok písemně už v přípravném řízení, hned jak to jde. Návrh, který je ve spise, soud u hlavního líčení přečte i ve vaší nepřítomnosti (§ 206 odst. 2). Musí v něm být, z jakých důvodů a v jaké výši náhradu žádáte, a obojí musíte doložit; „žádám náhradu v plné výši“ nestačí.

Trestní, nebo civilní cesta

Pro trestní cestu mluví, že dokazování vede stát, že se neplatí soudní poplatek a že náklady zmocněnce nese odsouzený, byl-li vám nárok aspoň zčásti přiznán (§ 154 odst. 1). Proti ní mluví, že soud může nárok odkázat na civilní řízení, vyžadovalo-li by rozhodnutí další dokazování (§ 229 odst. 1).

Odkázání není konec a soudy je nemají nadužívat. Nejvyšší soud potvrdil, že odkázáním věc rozhodnutá není a civilní soud ji musí projednat (25 Cdo 1689/2017). Ústavní soud v lednu 2025 zrušil část trestního příkazu, kterou byla zvlášť zranitelná oběť odkázána na civilní řízení: nadužívání může vést k druhotné újmě, tedy k tomu, že řízení samo poškozeného zraní podruhé (IV. ÚS 2118/24). Byli-li jste odkázáni, soudní poplatek v navazujícím řízení neplatíte, stejně jako jej neplatíte při vymáhání přiznaného nároku (§ 11 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb.).

Samotné běžící trestní řízení běh promlčecí lhůty nestaví; staví ho až to, že v něm o peníze výslovně požádáte, a ten účinek trvá, i když policie věc nakonec odloží (§ 648 občanského zákoníku, 23 Cdo 3245/2024). Jak dlouhé lhůty platí a odkdy běží, rozepisujeme u náhrady újmy na zdraví.

Rozsudek ještě nejsou peníze: zajištění majetku a pomoc od státu

Přiznaná náhrada a vyplacené peníze nejsou totéž. Rozsudek vám dá do ruky nástroj, ne hotovost.

Výrok trestního rozsudku o náhradě škody je exekuční titul, tedy listina, se kterou lze rovnou k soudnímu exekutorovi (§ 40 odst. 1 exekučního řádu). Účinnější je ale na rozsudek nečekat: už v přípravném řízení lze navrhnout, aby byl majetek obviněného zajištěn až do pravděpodobné výše nároku (§ 47 trestního řádu). Návrh nic nestojí a podat jej lze hned. Zajištění se ruší čtyři měsíce po právní moci rozsudku, takže do té doby je třeba zahájit exekuci (§ 48 odst. 1).

Peníze z peněžitých trestů a z propadlého majetku jdou na zvláštní účet Ministerstva spravedlnosti a přednostně se z nich uspokojují nároky poškozených z téže věci (zákon č. 59/2017 Sb.). Žádost je nutné podat do 60 dnů od právní moci, jinak právo na výplatu z účtu zaniká (§ 8 odst. 1). Byli-li jste odkázáni na civilní řízení, musíte v téže lhůtě podat žalobu a do pěti pracovních dnů to ministerstvu doložit (§ 2 odst. 4 a § 8 odst. 4).

Peněžitá pomoc obětem trestných činů

Peněžitá pomoc je jednorázová dávka od státu, o které rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti; není to náhrada škody a za samotnou majetkovou škodu se neposkytuje. Nárok má oběť, které bylo ublíženo na zdraví nebo způsobena těžká újma na zdraví, oběť sexuálního trestného činu a týrané dítě. U pozůstalých je podmínka, kterou se vyplatí přečíst dvakrát: pomoc náleží rodiči, manželovi, registrovanému partnerovi, druhovi, dítěti nebo sourozenci zemřelého jen tehdy, žil-li s ním v době jeho smrti v domácnosti. Kdo s ním v domácnosti nežil, má nárok tehdy, pokud mu zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu; tahle druhá cesta se neváže na výše uvedený výčet příbuzných, takže může dopadnout i na vnuka nebo na jiného vyživovaného (§ 24 odst. 1 zákona č. 45/2013 Sb.). Okruh pozůstalých se od 1. ledna 2026 rozšířil o druha a družku.

Podmínkou je zpravidla odsuzující rozhodnutí; pomoc se ale poskytne i tehdy, byla-li věc odložena, protože se nepodařilo zjistit, kdo čin spáchal (§ 26 odst. 2). Naopak ji stát nepřizná tomu, kdo odepřel souhlas se stíháním osoby blízké nebo jej vzal zpět, kdo jako svědek využil práva odepřít výpověď pro svůj poměr k obviněnému, ani tomu, kdo bez vážného důvodu trestný čin neoznámil (§ 27).

Celý sazebník je od 1. ledna 2026 nový: místo pevných částek se jednotlivé částky počítají z průměrné mzdy za rok, který o dva roky předchází roku podání žádosti, takže rozhodné je datum žádosti, ne datum činu (§ 28 odst. 5). Pro žádost podanou v roce 2026 se vychází z průměrné mzdy za rok 2024, tedy z 46 165 Kč, a částky vycházejí takto: 18 466 Kč paušálně při ublížení na zdraví, 92 330 Kč při těžké újmě na zdraví, 369 320 Kč pozůstalému rodiči, manželovi, registrovanému partnerovi, druhovi nebo dítěti a 323 155 Kč pozůstalému sourozenci, dohromady po jedné oběti nejvýš 1 107 960 Kč.

Žádost podáte do datové schránky ministerstva kq4aawz. Lhůta je dva roky ode dne, kdy jste se o újmě dozvěděli, nejpozději pět let od činu, a prodloužit ji nelze; u nezletilé oběti sexuálního trestného činu běží dvouletá lhůta až ode dne zletilosti, nebo pět let od činu, skončí-li tato lhůta později (§ 30 odst. 2).

Advokát ex offo: kdy vám právníka zaplatí stát

Ustanovení obhájce soudem není totéž jako bezplatná právní pomoc. Obviněný a poškozený mají odlišné podmínky pro to, kdo jim zástupce ustanoví a kdo ponese náklady. Od těchto postupů se liší určení advokáta Českou advokátní komorou.

Ustanovení obhájce a bezplatná obhajoba nejsou totéž. Ustanovenému obhájci se běžně říká obhájce ex offo; jeho náklady nese stát průběžně, po pravomocném odsouzení je ale bude chtít zpátky, nemáte-li nárok na obhajobu bezplatnou (§ 152 odst. 1 trestního řádu). K tomu se platí paušální částka ostatních nákladů řízení: 2 000 Kč u věci skončené trestním příkazem, 4 000 Kč u okresního soudu a 6 000 Kč u krajského. Byl-li v řízení znalecký posudek, zvyšuje se o 3 800 Kč, u dvou a více znalců o 7 000 Kč (vyhláška č. 312/1995 Sb.). Bezplatnou obhajobu přizná soud tomu, kdo osvědčí, že prostředky nemá (§ 33 odst. 2).

Jste-li poškozený mladší osmnácti let nebo zvlášť zranitelná oběť, máte nárok na bezplatného zmocněnce, aniž by se zkoumaly vaše příjmy; nikdo po vás nesmí chtít výplatní pásky ani daňové přiznání. Jediná výjimka je zanedbání povinné výživy: tam nárok bez zkoumání příjmů nevzniká (§ 51a odst. 2 trestního řádu ve znění účinném k 2. září 2026). Ostatní poškození musí nedostatek prostředků osvědčit (§ 51a odst. 1). Návrh se v přípravném řízení podává přes státního zástupce, rozhoduje o něm soudce a chvíli to trvá, takže jej podejte co nejdřív; náklady pak stát vymáhá po odsouzeném (§ 154 odst. 3).

Mimo trestní řízení vedou dvě cesty. Zvlášť zranitelná oběť má nárok na bezplatnou odbornou pomoc od organizací zapsaných v registru ministerstva (§ 5 odst. 1 zákona č. 45/2013 Sb.). A Česká advokátní komora určí advokáta k poradě tomu, jehož průměrný měsíční příjem za posledních šest měsíců nepřesahuje trojnásobek životního minima; porada trvá nejméně 30 minut, ročně lze čerpat nejvýš 120 minut a za vyřízení žádosti se platí 100 Kč (§ 18a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii).

Když máte na bezplatného zmocněnce nárok, požádejte o něj. Cenu zastoupení, které si hradíte sami, najdete v ceníku.