Rodinné
právo

Rozchod často znamená řešit současně péči o děti, peníze i bydlení. Pomůžeme vám jednotlivé otázky uspořádat a najít další postup. Zastupujeme při rozvodech, zrušení partnerství i ve věcech péče o děti a výživného. Poradit se můžete také před svatbou nebo uzavřením partnerství, nejen ve chvíli, kdy vznikne spor.

Ve zkratce

• Od 1. ledna 2026 soud při rozhodování o péči nepoužívá dosavadní označení výlučná, střídavá a společná péče. Dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů. Konkrétní uspořádání však musí odpovídat jeho zájmu; neznamená automatické rozdělení času přesně napůl (§ 888 a § 907 občanského zákoníku).
• Rozsudky a soudem schválené dohody vydané před rokem 2026 platí dál. Samotná novela není důvodem pro jejich změnu. Při novém řízení, například o zvýšení výživného, se podle okolností může otevřít i otázka rozsahu péče. Před podáním návrhu s vámi proto projdeme možné souvislosti.
• Řízení o péči, která před rokem 2026 začala, ale ještě neskončila, se zásadně dokončují podle nové úpravy. U zpětně určovaného výživného je potřeba odlišit období, za které se nárok posuzuje.
• U smluveného rozvodu odpadla podmínka, že manželé spolu déle než šest měsíců nežijí (§ 757 občanského zákoníku). Soudní poplatek činí 2 000 Kč u smluveného rozvodu a 5 000 Kč u ostatních (položka 4a přílohy zákona č. 549/1991 Sb.).
• Dítě má právo podílet se na životní úrovni rodičů. Způsob úpravy výživného souvisí s uspořádáním péče a dohodou rodičů. Pro přímé vymáhání je důležitý vykonatelný rozsudek nebo soudem schválená dohoda o výživném.

S čím vám pomůžeme

• smluvený rozvod, rozvod při neshodě manželů a zrušení partnerství
• péče o děti a styk obou rodičů s nimi
• výživné na děti i vzájemné výživné manželů a partnerů, jeho zvýšení a snížení
• vypořádání společného jmění a dalšího společného majetku
• osvojení a pěstounská péče o nezletilé děti
• konzultace před svatbou či uzavřením partnerství: majetek, dluhy a dědění
• předmanželská smlouva, tedy smlouva o manželském majetkovém režimu, a další úpravy společného jmění

Majetkové poměry, vzájemné povinnosti i otázky rodičovství je možné probrat dopředu. Na konzultaci se můžete objednat i bez konkrétního sporu. Partnerstvím zde rozumíme právně uzavřený svazek dvou lidí stejného pohlaví, nikoli neformální soužití označované běžně jako partnerský vztah.

Střídavá péče po novele 2026: co se změnilo a co zůstalo

Od 1. ledna 2026 se změnila zákonná označení péče o dítě. Dohodnou-li se rodiče, soud může rozhodnout, že dítě zůstává v péči obou, aniž určí rozsah péče každého z nich. V ostatních případech soud tento rozsah určí podle zájmu dítěte (§ 907 občanského zákoníku). Péče může být rozdělena rovnoměrně i jinak podle potřeb dítěte a okolností rodiny. Určení rozdílného rozsahu péče není samo o sobě rozhodnutím o omezení rodičovské odpovědnosti.

Je-li to nutné v zájmu dítěte, může soud stanovit také podmínky péče. Právo na nepřímý kontakt, například telefonáty nebo videohovory, a povinnost předávat si podstatné informace o dítěti vyplývají již ze zákona. Soud může jejich výkon upravit, pokud je to potřeba, například při neshodě rodičů (§ 858, § 890, § 891 a § 907 občanského zákoníku).

Střídavá péče, když se rodiče neshodnou

Pojem střídavá péče se v běžné řeči používá dál, zákon však od roku 2026 pracuje s péčí obou rodičů a jejím rozsahem. Pokud se rodiče nedohodnou, soud posoudí konkrétní potřeby dítěte a možnosti každého z nich. Samotný nesouhlas jednoho rodiče určité uspořádání nevylučuje; žádný rodič ale nemá předem zaručený přesný podíl času.

Podle čeho soud určí rozsah péče každého z rodičů

Pro soud je rozhodující zájem dítěte. Posuzuje, jaké uspořádání mu zajistí stabilní zázemí a odpovídající péči. Věc projednává okresní soud, kterému se v této agendě běžně říká opatrovnický soud.

Dohoda rodičů má význam, musí však být v souladu se zájmem dítěte. Soud přihlíží zejména k jeho zázemí a rodinným vazbám, potřebám, přání odpovídajícímu věku a vyspělosti i ke schopnosti rodičů potřebnou péči zajistit.

Důležitý je zdravotní stav rodičů i dítěte, dosavadní péče, vzdálenost bydlišť a schopnost rodičů spolupracovat a podporovat vztah dítěte k druhému rodiči. Při násilí nebo jiném ohrožení může soud stanovit také podmínky péče. Možnosti ochrany popisujeme u domácího násilí, vykázání a ochrany oběti.

Výsledek konkrétního řízení nelze předem slíbit. Můžeme vám však pomoci připravit podklady, které ukazují, jak péče skutečně probíhá a co dítě potřebuje.

Co platí pro rozsudky vydané před rokem 2026 a pro řízení, která ještě běží

Rozhodnutí o péči vydaná před rokem 2026 novela sama o sobě nemění. Není potřeba žádat o jejich přepsání do nových pojmů. Změna rozhodnutí přichází v úvahu při změně poměrů (§ 909 občanského zákoníku a přechodná ustanovení zákona č. 268/2025 Sb.).

Změnou poměrů může být například změna potřeb dítěte, školy, bydliště nebo možností rodičů. Pokud zahájíte nové řízení o výživném, může se podle okolností řešit i péče, zejména pokud její změnu navrhuje druhý rodič. Neznamená to, že se péče při každé žádosti o zvýšení výživného automaticky změní. Možné dopady návrhu s vámi probereme předem.

U dosud neskončených řízení o péči se zásadně použijí pravidla účinná od roku 2026. Při určení výživného za dřívější období a u starších předběžných opatření je potřeba zohlednit odlišnosti. Projdeme, v jaké fázi je vaše věc a které předpisy se na ni použijí.

Rozvod manželství: smluvený, sporný a co který stojí

Soud manželství rozvede, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 občanského zákoníku). Postupu podle § 757, kterému se dřív běžně říkalo nesporný rozvod, dává zákon od 1. ledna 2026 jméno smluvený rozvod, a není to jen přejmenování: odpadla u něj podmínka, že manželé spolu déle než šest měsíců nežijí.

Pro smluvený rozvod je potřeba shoda manželů na rozvratu a záměru rozvést se. Současně musí manželství ke dni zahájení řízení trvat alespoň rok, poměry společného nezletilého dítěte musí být upraveny soudem schválenou dohodou a manželé se musí dohodnout na majetku, bydlení a případném výživném. Dohoda o majetku, bydlení a výživném vyžaduje písemnou formu a úředně ověřené podpisy (§ 757 občanského zákoníku).

Rozvod, který není smluvený, nemusí být sporem o to, kdo zavinil rozpad manželství. Může jít například o neshodu na majetku nebo poměrech dětí. Soud zásadně nezjišťuje příčiny rozvratu; výjimkou je zákonem vymezená obrana druhého manžela proti rozvodu (§ 755 odst. 2 písm. b) a § 756 občanského zákoníku). Samotný nesouhlas jednoho manžela rozvodu nebrání. Rozhodující je splnění zákonných podmínek.

Jak podat žádost o rozvod a s čím soud řízení spojí

Návrh na rozvod může podat jeden z manželů nebo oba společně. Máte-li společné nezletilé dítě, podává se zpravidla k soudu podle bydliště dítěte. Příslušnost soudu ověříme podle vaší konkrétní situace (§ 383 a § 384 zákona č. 292/2013 Sb.).

Řízení o rozvodu a o poměrech společného nezletilého dítěte se zásadně spojují, pokud o dítěti dosud nebylo v prvním stupni rozhodnuto. Není-li spojení vhodné, může soud řízení oddělit, například s ohledem na závažný konflikt rodičů a jeho dopad na děti (§ 398a zákona č. 292/2013 Sb.). Nejde o automatický postup. Rozvod nemůže nabýt právní moci dříve než rozhodnutí o poměrech dítěte. Délka proto závisí i na tom, co je potřeba vyřešit v péči a výživném.

Soudní poplatky za rozvod od roku 2026

Za návrh na smluvený rozvod se platí 2 000 Kč, za ostatní rozvody 5 000 Kč, za odvolání proti výroku o rozvodu 5 000 Kč (položky 4a a 22 přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Poplatníkem je navrhovatel, u společného návrhu tedy oba manželé (§ 2 odst. 1 písm. a)), a zaplatíte-li 5 000 Kč a soud nakonec rozhodne o smluveném rozvodu, rozdíl vám vrátí (§ 10 odst. 6).

Řízení o poměrech nezletilého dítěte je v prvním stupni od soudního poplatku osvobozeno. Od roku 2026 je nově zpoplatněno odvolání ve věcech péče, styku a výživy nezletilého částkou 3 000 Kč. Rodič není automaticky osvobozen stejně jako dítě, může však podle svých poměrů požádat o individuální osvobození. Kolik stojí zastoupení, najdete v ceníku.

Jak se vyhnout sporu: dohoda rodičů, mediace a role OSPOD

Dohoda často vyžaduje ústupky obou rodičů. Pomůžeme vám hledat řešení, které bude přijatelné pro vás a současně v zájmu dítěte. Projdeme péči, předávání, prázdniny i výživné a vysvětlíme rozdíl mezi vlastní dohodou a soudem schválenou úpravou.

Při shodném návrhu rodičů nemusí soud dítěti jmenovat kolizního opatrovníka. Opatrovníka však jmenuje, pokud hrozí střet zájmů nebo o něj dítě požádá; rodiče mají dítě o této možnosti poučit (§ 469 odst. 4 zákona č. 292/2013 Sb.). Samotná dohoda tedy není zárukou, že řízení proběhne bez OSPOD nebo jiného opatrovníka.

Mediátor pomáhá rodičům hledat dohodu, sám však jejich spor nerozhoduje. Soud může nařídit první setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu nejvýše tří hodin. Nejde ještě o samotnou mediaci. Navazující mediace je dobrovolná a její cenu si rodiče sjednávají s konkrétním mediátorem. Odměna za soudem nařízené první setkání činí od roku 2026 1 000 Kč za každou započatou hodinu bez DPH a strany ji zásadně hradí rovným dílem. Dohoda uzavřená při mediaci sama o sobě nenahrazuje soudní rozhodnutí o dítěti.

OSPOD je orgán sociálně-právní ochrany dětí na obecním úřadě obce s rozšířenou působností a v řízení nezastupuje ani jednoho z rodičů. Hájí zájem dítěte: mluví s rodiči i s dítětem, ptá se ve škole a u lékaře a pak podá soudu zprávu.

Dohoda o péči o dítě: co musí obsahovat, aby ji soud schválil

Pokud chcete, aby bylo možné konkrétní rozvrh péče vymáhat, musí být soudem schválená úprava dostatečně určitá. Je vhodné řešit dny a časy péče, předávání i prázdniny a svátky. To je jiná varianta než dohoda, podle které dítě zůstává v péči obou rodičů bez soudem určeného rozsahu. Pomůžeme vám zvolit podobu odpovídající tomu, na čem se skutečně dokážete domlouvat.

Bránění ve styku s dítětem: co s tím jde dělat

Nežijí-li rodiče spolu, musí se každý z nich zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k tomu druhému nebo co výchovu ztěžuje, a rodič je povinen dítě na péči druhého připravit, tu péči umožnit a v potřebném rozsahu spolupracovat (§ 888 odst. 2 a § 889 odst. 1 občanského zákoníku). Brání-li rodič bezdůvodně trvale či opakovaně druhému v péči o dítě, je to od 1. ledna 2026 samostatný důvod pro nové rozhodnutí soudu o úpravě poměrů dítěte (§ 889 odst. 2). Slova „bezdůvodně“ a „trvale či opakovaně“ jsou v zákoně podstatná. Jeden zmařený víkend je pro dítě i pro vás nepříjemný, sám o sobě ale na nové rozhodnutí podle této věty nestačí; proto má smysl si termíny zaznamenávat.

Prozatímní rozhodnutí: co dnes nahradilo předběžné opatření na dítě

Nedá-li se čekat na konec řízení, žádá se dnes o prozatímní rozhodnutí (§ 465a až § 465j zákona č. 292/2013 Sb.); obecné předběžné opatření podle občanského soudního řádu je v těchto věcech od 1. ledna 2026 výslovně vyloučeno (§ 465j).

Soud má o prozatímní úpravě rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejpozději do tří měsíců. Rozhodnutí je dočasné a jeho trvání soud vymezí podle zákona (§ 465g zákona č. 292/2013 Sb.). Je-li dítě vážně ohroženo nebo bez řádné péče, existuje zvláštní režim naléhavé ochrany. Není proto správné ve všech situacích počítat se stejným postupem a lhůtou.

Proti rozhodnutí o návrhu na prozatímní rozhodnutí není přípustné odvolání; jiná pravidla platí pro prodloužení jeho trvání (§ 465g odst. 4 zákona č. 292/2013 Sb.). Vysvětlíme vám, který postup odpovídá naléhavosti vaší situace a jaké možnosti máte.

Když se pravomocné rozhodnutí nedodržuje

Pokud rodič neplní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu, lze navrhnout výkon rozhodnutí. Podle okolností soud vyzve k plnění, uloží pokutu nebo použije další zákonná opatření. Od roku 2026 může uložit také náhradní péči či styk ve zmařeném rozsahu nebo náhradu účelně vynaložených nákladů (§ 501 až § 503 zákona č. 292/2013 Sb.). Péče o dítě je nejen právem, ale i povinností. Pokud si druhý rodič dítě nepřevezme a vzniknou vám kvůli tomu náklady, uschovejte doklady. Projdeme, zda a jak je lze v konkrétní situaci uplatnit.

Zapisujte si termíny, které nevyšly, s datem a hodinou, a schovávejte si zprávy o předávání a doklady o zbytečné cestě. Trestní rovina nastupuje až po nich: mařením výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí se člověk dopustí trestného činu teprve poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření v občanském soudním řízení (§ 337 odst. 4 trestního zákoníku). A jedna věc situaci zhorší, totiž zadržet dítě na oplátku; soud pak posuzuje chování obou rodičů, ne jen toho druhého.

Výživné na dítě: podle čeho se určuje a co všechno zahrnuje

Při určení výživného jsou důležité potřeby dítěte a schopnosti, možnosti a majetkové poměry rodičů. Dítě má právo podílet se na jejich životní úrovni (§ 913 a § 915 občanského zákoníku). Zohledňuje se i jeho vlastní majetkové zázemí a rozumně předvídatelné změny potřeb. U rodiče soud posuzuje také příjem, kterého by mohl dosahovat vzhledem ke zdraví, vzdělání, kvalifikaci a trhu práce (takzvanou potencialitu příjmu).

Dohodnou-li se rodiče pro dobu po rozvodu na péči obou bez určení jejího rozsahu podle § 907 odst. 1, soud výživné samostatně neurčuje, může však schválit jejich dohodu o něm. Určuje-li soud rozsah péče podle § 907 odst. 2, rozhodne také o výživném (§ 919 občanského zákoníku). Výsledek závisí na poměrech rodiny; nemusí jít o platbu pouze jednoho rodiče. Soudem schválená dohoda nebo vykonatelný rozsudek umožňují dlužné výživné přímo vymáhat. Pomůžeme vám zvolit řešení, které odpovídá péči i finanční situaci obou rodičů.

Rodiče, kteří nejsou sezdaní a dohodnou se na péči i výživném, zpravidla nemusí jen kvůli rozchodu žádat soud o úpravu poměrů dítěte. Pokud se nedohodnou, mohou se na soud obrátit. Také u nich je pro přímé vymáhání výživného důležitý vykonatelný rozsudek nebo soudem schválená dohoda.

Výživné se zásadně platí na měsíc dopředu a nekončí automaticky osmnáctými narozeninami. Rozhodující je, zda je dítě schopné samo se živit (§ 911 a § 921 občanského zákoníku). Výživné pro děti lze přiznat i zpětně, nejdéle za tři roky před zahájením řízení (§ 922). Máte-li za to, že zletilé dítě je již soběstačné, je potřeba tuto změnu právně vyřešit. Pokud výživné stanoví soudní rozhodnutí, nepřestávejte bez dalšího platit: samotná soukromá dohoda nemusí odstranit jeho vykonatelnost. Projdeme s vámi dohodu s dítětem i případný návrh na zrušení vyživovací povinnosti.

Tabulka výživného je jen pomůcka. Podle čeho soud počítá

Doporučující tabulka Ministerstva spravedlnosti je orientační pomůcka, nikoli závazný sazebník. Pracuje s příjmem rodiče, věkem a potřebami dítěte i počtem vyživovacích povinností. Výsledek je vždy potřeba posoudit podle skutečných poměrů rodiny a zákonných kritérií; samotný výpočet z tabulky nestačí.

Když se příjmy rodiče nedají zjistit

Pokud rodič soudu řádně neprokáže příjmy a neumožní zjistit další potřebné skutečnosti, může se použít zákonná domněnka příjmu ve výši pětadvacetinásobku životního minima jednotlivce (§ 916 občanského zákoníku). Konkrétní částka se mění spolu s životním minimem. Nejde o automatický postup při každé pochybnosti o příjmu.

Domněnka ale nastupuje až na konci řady: soud má nejdřív zjišťovat skutečný, případně potenciální příjem, protože dokazování má vždy přednost (IV. ÚS 1578/23).

Neplacení alimentů: jak se dlužné výživné vymáhá

Dlužné výživné lze vymáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Podmínky náhradního výživného od státu se posuzují samostatně.

Nejdříve ověříme, zda máte vykonatelný rozsudek nebo soudem schválenou dohodu a jaký dluh vznikl. Pokud soud výživné dosud neurčil a dohodu neschválil, je potřeba nejprve získat podklad pro vymáhání. Rozsudek ukládající výživné je předběžně vykonatelný, takže s vymáháním nemusí být nutné čekat na jeho právní moc (§ 473 zákona č. 292/2013 Sb.). Další postup zvolíme podle obsahu rozhodnutí a splatnosti jednotlivých částek.

Exekuce na výživné se od běžné liší a odchylky jdou ve prospěch dítěte. Výživné je přednostní pohledávka a mezi přednostními stojí první, tedy před daněmi i pojistným (§ 279 odst. 2 písm. a) a § 280 odst. 2 občanského soudního řádu). A je to jediný typ pohledávky, u které smí exekutor pozastavit řidičské oprávnění: jde o nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na budoucí povolání, a vedle toho o pohledávku za náhradní výživné a o úplatu za postupovanou pohledávku výživného (§ 71a odst. 1 exekučního řádu). Na výživné mezi manžely se to nevztahuje. Exekutor příkaz zruší, zaplatí-li povinný nebo prokáže-li, že řidičské oprávnění nezbytně potřebuje k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost (§ 71a odst. 4).

Úrok z prodlení je u výživného pro nezletilé dítě od 1. ledna 2026 podstatně vyšší než jinde: 2,5 promile dlužné částky za každý den prodlení po dobu prvních šesti měsíců, tedy za sto dnů prodlení čtvrtina dlužné částky, pak se přechází na obecnou sazbu (§ 2 odst. 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění nařízení vlády č. 517/2025 Sb.). Kdo na výživné nestačí, může navrhnout jeho snížení; píšeme o tom o kus níž. Ke zvýšené sazbě patří dvě upřesnění. Na prodlení vzniklé do 31. prosince 2025 se nepoužije. A soud o úroku rozhodne jen na návrh, přičemž uložit ho lze i pro dávky splatné v budoucnu (§ 472a zákona č. 292/2013 Sb.). Kdo o něj nepožádá, ten ho nedostane.

Náhradní výživné od Úřadu práce

Náhradní výživné od Úřadu práce může pomoci nezaopatřenému dítěti, pokud povinný rodič neplatí. Zpravidla už musí probíhat exekuce nebo soudní výkon rozhodnutí; zákon připouští také vymezené případy zastavení pro nemajetnost (§ 3 zákona č. 588/2020 Sb.). Výše dávky závisí na určeném výživném a skutečných platbách, nejvýše činí 3 000 Kč měsíčně. Podporu lze čerpat nejvýše po 72 výplat, pokud jsou dál splněny zákonné podmínky. Konkrétní nárok i podklady je potřeba ověřit.

Splatnou peněžitou pohledávku na výživné přiznanou soudem lze za úplatu postoupit (§ 921a občanského zákoníku). U pohledávky nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, vyžaduje postoupení pod hodnotou jistiny souhlas soudu (§ 898 odst. 2 písm. e)). Pro výpočet náhradního výživného se postoupená pohledávka považuje za zcela splněnou bez ohledu na přijatou úplatu (§ 4 odst. 3 zákona č. 588/2020 Sb.). Za stejné období proto nelze očekávat doplatek náhradního výživného na tuto pohledávku. Podmínky i dopady případného postoupení s vámi projdeme předem.

Kdy je neplacení výživného trestný čin

Od 1. ledna 2026 je trestné jen tehdy, když člověk neplní byť i z nedbalosti svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce a vydá tím oprávněnou osobu nebezpečí nouze; trest je odnětí svobody až na dvě léta (§ 196 trestního zákoníku ve znění zákona č. 270/2025 Sb.). Obě podmínky musí být splněny současně, takže samotné dlouhodobé neplacení, při kterém dítěti nouze nehrozí, dnes trestné není. V Poslanecké sněmovně je od února 2026 poslanecký návrh, který by trestnost rozšířil zpět i na případy bez nebezpečí nouze; ke 3. září 2026 schválen nebyl (sněmovní tisk 115). Trestní odpovědnost navíc zaniká, splní-li povinný rodič svou povinnost dodatečně dřív, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek, a neměl-li čin trvale nepříznivých následků (§ 197).

Platí to i obráceně. Přestane-li rodič, který výživné platí, na ně stačit, je změna poměrů legitimním důvodem k návrhu na snížení výživného a soud o něm rozhoduje podle stejného ustanovení jako o zvýšení (§ 923 odst. 1 občanského zákoníku). Přestat platit bez rozhodnutí soudu situaci naopak zhorší: dluh roste, úrok běží a na rozhodnutí soudu to nemá vliv. Sníží-li soud výživné zpětně, spotřebované výživné se nevrací, ale od roku 2026 se o odpovídající částku přiměřeně sníží dávky splatné v budoucnu (§ 923 odst. 2).

Výživné mezi manžely a po rozvodu

Výživné na manželku a výživné na manžela jsou za trvání manželství totéž: povinnost je vzájemná a míra je vysoká, protože manželé se mají živit v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň (§ 697 odst. 1 občanského zákoníku). Povinnost trvá do právní moci rozvodu a stojí vedle výživného na děti.

Po rozvodu jsou podmínky přísnější a musí platit současně tři: rozvedený manžel není schopen sám se živit, ta neschopnost má původ v manželství nebo v souvislosti s ním, a lze to na druhém spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě (§ 760 odst. 1). Neschopnost živit se tedy zákon vyžaduje výslovně až u rozvedených manželů, za trvání manželství ne. Rozsah je jen přiměřený, ne stejná životní úroveň, a soud váží i to, jak dlouho manželství trvalo, jestli si rozvedený manžel opatřil přiměřené zaměstnání a jak se podílel na péči o rodinnou domácnost (§ 760 odst. 2).

Zvláštní pravidlo má ten, kdo rozvrat převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a komu rozvod způsobil závažnou újmu: může navrhnout výživné v takovém rozsahu, aby oba měli v zásadě stejnou životní úroveň, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu (§ 762 odst. 1). Kdo se vůči druhému dopustil jednání naplňujícího znaky domácího násilí, na toto výživné právo nemá (§ 762 odst. 2). Právo na výživné zanikne poskytnutím dohodnutého jednorázového odbytného (§ 761 odst. 1) a také tehdy, uzavře-li oprávněný nové manželství nebo vstoupí-li do registrovaného partnerství (§ 763); zákon tu stále mluví o registrovaném partnerství, přestože je od 1. ledna 2025 uzavřít nelze.

Dvě věci je lepší vědět dopředu. Žádné z těchto výživných se neplatí samo od sebe; musíte o ně požádat a podmínky doložit. A zpětně jde přiznat jen ode dne zahájení řízení, protože možnost tří let zpět zákon vyhrazuje výživnému pro děti (§ 922 odst. 1). Soudní poplatek navrhovatel neplatí (§ 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb.).

Vypořádání společného jmění manželů: byt, hypotéka a dluhy

Společné jmění manželů, zkráceně SJM, v zákonném režimu zahrnuje majetek nabytý za trvání manželství s výjimkami stanovenými zákonem. Mezi výjimky patří například dědictví, dar jednomu z manželů nebo náhrada nemajetkové újmy na jeho přirozených právech (§ 709 občanského zákoníku). Bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění tak náleží poškozenému. Zisk z výlučného majetku naopak zpravidla do společného jmění patří. U dluhů platí zvláštní pravidla.

U dluhů jsou dvě výjimky: ve společném jmění není dluh týkající se výlučného majetku jednoho z manželů v rozsahu přesahujícím zisk z něj, a dluh, který jeden manžel převzal bez souhlasu druhého, aniž šlo o obstarávání běžných potřeb rodiny (§ 710). To ale neznamená, že se takový dluh druhého manžela netýká. Vznikl-li dluh jen jednomu z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění (§ 731). Obranu nabízí § 732 a je časově omezená: nesouhlas musí manžel projevit vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, a účinkem není nedotknutelnost společného jmění, ale jen to, že ho lze postihnout do výše podílu dlužníka.

Společné jmění se po zániku, zrušení nebo zúžení vypořádává. Po rozvodu to bývá dohodou, nebo rozhodnutím soudu. Nedohodnete-li se, je potřeba podat návrh na vypořádání do tří let; počátek lhůty ověříme podle toho, kdy a jak společné jmění zaniklo či se změnilo (§ 740 a § 741 občanského zákoníku). Výchozím pravidlem jsou stejné podíly. Soud zohledňuje také to, co bylo z výlučného majetku vloženo do společného a naopak, potřeby nezaopatřených dětí, péči o rodinu i domácí násilí (§ 742). Samotné zavinění rozvratu není měřítkem pro rozdělení majetku. S dohodou probereme i bydlení po rozvodu.

Třetí možností je společné jmění ve tříleté lhůtě nevypořádat dohodou ani nepodat návrh k soudu. Pak se použijí zákonná pravidla: některé movité věci připadnou tomu, kdo je výlučně užívá pro svou potřebu či potřebu rodiny a domácnosti, ostatní majetek včetně nemovitostí přejde do podílového spoluvlastnictví se stejnými podíly (§ 741). Katastr však tento stav automaticky nepřepíše. Při dalším nakládání s nemovitostí je potřeba právní stav doložit a zápis uvést do souladu. I tuto variantu je vhodné předem zvážit s ohledem na dluhy a další majetkové vztahy. Vypořádání po úmrtí jednoho z manželů řešíme v části o dědictví.

Byt na hypotéku: dohoda mezi manžely banku nezavazuje

Jsou tu dvě roviny a je nutné je oddělit hned. Manželé se mezi sebou dohodnout mohou, že byt i úvěr přebírá jeden z nich. Jenže vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely (§ 737 odst. 2 občanského zákoníku), takže vůči bance dlužíte oba dál a vaše dohoda ji nezavazuje. Řeší se to převzetím dluhu, ke kterému je potřeba souhlas věřitele (§ 1888), a jak o něm banka rozhoduje, si určuje sama. Praktický důsledek je jediný: domluvte se s bankou dřív, než dohodu podepíšete. Dohoda, ve které jeden manžel přebírá úvěr, na který sám nedosáhne, není řešení, ale odklad.

Kdo zůstane bydlet v bytě

Mají-li rozvedení manželé k domu nebo bytu stejné či společné právo a nedohodnou se, soud na návrh jednoho z nich zruší dosavadní právo toho, na kom lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a rozhodne o náhradě (§ 768). Přihlédne přitom hlavně k rozhodnutí o péči o dítě. Ten, kdo má odejít, má právo v domě nebo v bytě bydlet, dokud pro něj druhý nezajistí náhradní bydlení; nebyla-li mu náhrada přiznána, nejdéle jeden rok.

Předmanželská smlouva a zúžení společného jmění

To, čemu se běžně říká předmanželská smlouva, je smlouva o manželském majetkovém režimu. Lze ji uzavřít před svatbou i během manželství. Může společné jmění zúžit, rozšířit nebo například zavést oddělená jmění (§ 716 a § 717 občanského zákoníku). Vždy vyžaduje notářský zápis. Protože ovlivňuje vaše práva i závazky, je vhodné nejprve probrat její praktické důsledky.

Majetkový režim může za zákonných podmínek změnit i soud na návrh manžela. Pro účinky vůči třetím osobám je důležitý veřejný Seznam listin o manželském majetkovém režimu. U smlouvy se zápis provádí, pokud to manželé sjednají, nebo o něj společně požádají; nejde automaticky o každou smlouvu (§ 35k a § 35l notářského řádu). Ani zápis nechrání před všemi dluhy. Zákon zachovává ochranu věřitelů, mimo jiné u dluhu vzniklého méně než šest měsíců před změnou majetkového režimu (§ 733 občanského zákoníku).

Zda je pro vás smluvní úprava společného jmění výhodná, nelze říct obecně. Záleží na podnikání, dluzích, dosavadním majetku i rodinné situaci. Projdeme s vámi, co by jednotlivé varianty znamenaly. Notářský zápis se hradí podle notářského tarifu vedle odměny za právní pomoc; informace o naší odměně najdete v ceníku. Uspořádání pro případ úmrtí může zasahovat také do dědického práva.

Partnerství

Pomáháme stejnopohlavním párům s právními otázkami před uzavřením partnerství, během něj i při jeho ukončení. Probereme společný majetek, vzájemné povinnosti, dědění a otázky rodičovství. Partnerství ve smyslu občanského zákoníku je právně uzavřený svazek; není totéž co neformální společné soužití.

Jsme tu také tehdy, když potřebujete znát svá práva a povinnosti za trvání partnerství nebo řešit jeho zrušení a majetkové vypořádání.

Od 1. ledna 2025 upravuje občanský zákoník partnerství jako trvalý svazek dvou lidí stejného pohlaví. Nestanoví-li zákon jinak, použijí se na partnerství obdobně pravidla o manželství a o právech a povinnostech manželů (§ 655 odst. 2). Partnerům proto zpravidla vzniká společné jmění a mají vzájemnou vyživovací povinnost. V otázkách rodičovství a osvojení však existují odlišnosti, které je potřeba posoudit podle konkrétní rodinné situace.

Dřívější registrované partnerství je jiný právní institut. Od roku 2025 již nová registrovaná partnerství nevznikají, dosavadní však automaticky nezanikla ani se nepřeměnila. Registrovaní partneři mohou uzavřít partnerství podle občanského zákoníku; tím jejich registrované partnerství zanikne. Rozdíl není jen formální: v registrovaném partnerství nevznikalo společné jmění. Při řešení majetku a rozchodu proto nejprve ověříme, v jakém režimu váš svazek trvá.