Pochybení
lékaře

S čím vám pomůžeme

• posoudíme zdravotnickou dokumentaci a řekneme, co se z ní dá a nedá doložit
• uplatníme nárok vůči nemocnici, ordinaci nebo praxi a jejich pojišťovně
• zastoupíme vás u soudu, pokud poskytovatel odpovědnost neuzná
• vedeme věci pozůstalých, když blízký člověk zemřel a péče selhala
• pohlídáme lhůty, do kdy je nárok ještě možné uplatnit

Ozvat se můžete i tehdy, když si nejste jistí, zda při léčbě došlo k pochybení. Vyslechneme, co se stalo, projdeme dostupné podklady a řekneme vám, zda doporučujeme podrobnější odborné posouzení.

Špatný výsledek léčby sám o sobě neznamená pochybení. Rozhoduje, zda péče odpovídala náležité odborné úrovni a zda případné pochybení způsobilo újmu (§ 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). Základním podkladem je zdravotnická dokumentace. Podepsaný informovaný souhlas nezbavuje poskytovatele odpovědnosti za chybný postup.

Lékařská chyba

Při posouzení vyšetření, zákroku nebo léčby se vychází z pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů. Zohledňuje se také individualita pacienta, konkrétní podmínky a objektivní možnosti (§ 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). Některé komplikace mohou nastat i při správném postupu. Každý případ proto vyžaduje posouzení těchto okolností.

Občanský zákoník říká totéž jazykem soukromého práva: poskytovatel postupuje s péčí řádného odborníka a v souladu s pravidly svého oboru (§ 2643 odst. 1), odpovídá za to, že své povinnosti s takovou péčí splní, a k ujednáním, která tuhle odpovědnost vylučují nebo omezují, se nepřihlíží (§ 2645). Žádné takové ujednání tedy poskytovatele odpovědnosti nezbaví.

Při sporu o odpovědnost mají význam také znalecké posudky. Vysvětlíme vám, jaké otázky má posudek zodpovědět a jaké podklady budete pro případný spor potřebovat.

Zanedbání lékařské péče

Zanedbání lékařské péče je opak aktivního pochybení: něco, co se stát mělo, se nestalo. Nález se přehlédne, na kontrolní vyšetření se nepošle, varovné příznaky se nezaznamenají, pacient se nedozví o riziku zákroku, na který kývne. Následek se přitom často ukáže až s odstupem měsíců.

Stejné měřítko platí i pro opomenutí potřebné péče. Právo pacienta na péči na náležité odborné úrovni a odpovídající povinnost poskytovatele upravují § 4 odst. 5, § 28 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.

Informovaný souhlas je tu důležitější, než se zdá. Pokud vám nikdo srozumitelně nevysvětlil, jaká rizika zákrok má a jaké jsou alternativy, může to být samo o sobě podstatné, a to i tehdy, když samotný výkon proběhl bez chyby. Rozebíráme to níž.

Jak získat výpis ze zdravotní dokumentace i kompletní kopii

Zdravotnická dokumentace je základním podkladem pro posouzení případu. Pacient a další oprávněné osoby do ní mohou nahlížet a pořizovat si výpisy nebo kopie (§ 65 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). Při osobním nahlížení je přítomen pověřený zaměstnanec. O kopii ale můžete požádat i bez osobní návštěvy a domluvit její zaslání poštou nebo do datové schránky; poskytovatel musí ověřit oprávnění žadatele.

Poskytovatel pořídí kopii nebo výpis pro oprávněnou osobu zpravidla do 30 dnů od obdržení žádosti, pokud se nedohodnete na jiné lhůtě (§ 66 odst. 1 zákona o zdravotních službách). Pokud vám nemůže umožnit nahlédnutí, musí pořídit bezplatnou kopii do pěti dnů ode dne, kdy vám tuto skutečnost sdělí, není-li dohodnuto jinak (§ 66 odst. 2 téhož zákona).

U úhrady za kopii záleží na tom, kdo a v jakém rozsahu žádá. Pacient má právo na první kopii bez úhrady; stejné pravidlo nelze bez dalšího vztáhnout na každého dalšího žadatele (§ 66 odst. 3 zákona o zdravotních službách). Při zastoupení je pro nás podstatné získat potřebné podklady včas a v úplném rozsahu. Případné náklady na jejich pořízení s vámi probereme.

Žádejte kopii, ne výpis. Zákon dovoluje pořídit místo kopie výpis jen tehdy, je-li to účelnější, a navíc jen po dohodě s vámi (§ 66 odst. 1). Propouštěcí zpráva poslaná místo kopie, o kterou jste výslovně požádali, je tedy porušení zákona. A pokud si při nahlížení chcete složku vyfotit telefonem, je to postup, se kterým zákon výslovně počítá: mluví o pořízení kopie vlastními prostředky na místě.

Jednu výjimku je dobré znát dopředu. U záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky je nahlížení omezené na popis příznaků, diagnózu, popis terapeutického přístupu a interpretaci výsledků testů (§ 65 odst. 1 písm. a). U psychiatrie a psychoterapie proto nemusíte dostat úplně všechno, a nemusí to znamenat, že vás někdo odbývá.

Když poskytovatel dokumentaci nevydá

Nevydání není jen nezdvořilost, je to přestupek. Neumožní-li poskytovatel nahlížení podle § 65, nepořídí-li výpis nebo kopii podle § 66 odst. 1 nebo 2, anebo požaduje-li úhradu v rozporu s § 66 odst. 3, lze mu uložit pokutu až 500 000 Kč (§ 117 odst. 3 a 4 zákona č. 372/2011 Sb.). Přestupek projednává správní orgán, který vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb, tedy zpravidla krajský úřad, v Praze magistrát.

Vedle toho existuje druhá cesta. Právo pacienta na kopii stojí i na právu na přístup k vlastním osobním údajům podle čl. 15 GDPR, takže odepření lze řešit i stížností u Úřadu pro ochranu osobních údajů podle čl. 77. Ten ale neposuzuje odbornou správnost léčby, jen nakládání s údaji.

Dokumentace dítěte, blízkého člověka a zemřelého pacienta

U dítěte nahlíží zákonný zástupce, tedy zpravidla rodič, případně opatrovník, a totéž právo má pěstoun nebo jiná pečující osoba (§ 65 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 372/2011 Sb.).

U zemřelého pacienta patří právo nahlížet a pořizovat kopie osobám blízkým, a to v rozsahu podle § 33 odst. 4. Rozhoduje přitom, jak se pacient za života vyjádřil: mohl okruh osob určit, ale mohl ho také vyloučit. Nevyslovil-li se, mají právo osoby blízké.

Pro rodinu může být shánění dokumentace v této situaci náročné. Nejprve je potřeba ověřit, kdo je oprávněn o ni požádat a v jakém rozsahu. Na co mají pozůstalí vlastní nárok, vysvětlujeme v části o nároku pozůstalých.

Stížnost a nárok na odškodnění nejsou totéž

Stížnost může vést k prošetření postupu a k nápravným opatřením, sama však odškodnění nepřiznává. Podle zákona o zdravotních službách se podává poskytovateli a následně může být věc řešena příslušným správním orgánem, zpravidla krajským úřadem. Jinou cestou je podnět profesní komoře. Nejde o náhradu uplatnění nároků na odškodnění (§ 93 a § 96 zákona č. 372/2011 Sb.).

Naše kancelář se v těchto věcech zaměřuje na uplatnění nároků na odškodnění, nikoli na vyřizování stížností.

Výsledek stížnostního řízení může mít význam i v pozdějším sporu. Nemusí být ve váš prospěch a může další dokazování zkomplikovat. Zamítnutí stížnosti ale samo o sobě nevylučuje nárok na odškodnění. Než zvolíte další postup, je vhodné posoudit dostupné podklady a souvislosti.

Informovaný souhlas: co jím přebíráte a co ne

Podepsaný formulář bývá nejčastější důvod, proč si lidé myslí, že nemají šanci, a bývá to i první argument, který od zařízení uslyšíte. Tak jednoduché to ale není.

Informovaný souhlas nespočívá jen v podpisu formuláře. Pacient musí předem dostat srozumitelné vysvětlení a možnost svobodně se rozhodnout. Péči lze bez souhlasu poskytnout jen v zákonem stanovených případech (§ 28 odst. 1 a § 38 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). Informace před udělením souhlasu zahrnují zejména (§ 31 odst. 2 téhož zákona):

• příčina a původ nemoci, jsou-li známy, stadium a předpokládaný vývoj
• účel, povaha, předpokládaný přínos, možné důsledky a rizika navrhovaných služeb včetně jednotlivých výkonů
• jiné možnosti léčby, jejich vhodnost, přínosy a rizika
• další potřebná léčba
• omezení a doporučení ve způsobu života
• možnost vzdát se podání informace a možnost určit, komu se informace poskytne, nebo to zakázat

Lékař vám musí umožnit doplňující otázky a srozumitelně je zodpovědět. Samotný podpis formuláře ještě neprokazuje, že jste dostali všechny potřebné informace; rozhodují okolnosti konkrétní situace (25 Cdo 3100/2021). Souhlas můžete také odvolat. Zákon však stanoví výjimku, pokud už výkon začal a jeho přerušení by vážně poškodilo vaše zdraví nebo ohrozilo život (§ 34 odst. 4 zákona o zdravotních službách).

Přebíráte riziko, o kterém vás lékař poučil a které se naplnilo i při správném postupu. Za takový průběh náhrada nepatří, protože nikdo neporušil svou povinnost. Chybný postup je něco jiného a ten souhlasem nekryjete.

Věta ve formuláři, že nebudete uplatňovat žádné nároky, neplatí. Jde o újmu na přirozených právech člověka, tedy na zdraví, na životě a na důstojnosti, a práva na náhradu takové újmy se nelze předem platně vzdát (§ 2898 občanského zákoníku).

Chybí-li řádné poučení, proběhl zákrok bez platného informovaného souhlasu. Je to samostatné porušení povinnosti, i když sám výkon technicky dopadl dobře; soud pak zjišťuje, zda byste na zákrok šli i tehdy, kdyby vám lékař řekl všechno, co měl.

Jak se pochybení dokazuje a kdy je potřeba znalecký posudek

V občanském sporu dokazuje pacient, že mu vznikla újma, že postup neodpovídal náležité odborné úrovni a že mezi obojím je příčinná souvislost. Zavinění prokazovat nemusí; u toho, kdo se přihlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání a nejednal s odbornou péčí, se nedbalost předpokládá (§ 5 odst. 1 a § 2912 odst. 2 občanského zákoníku).

Pokud pacient prokáže poškození zdraví a pochybení poskytovatele způsobilé toto poškození vyvolat, nemůže poskytovatel svou obranu opřít jen o tvrzení, že by následek nastal i při správném postupu. Tvrdí-li to, musí takovou skutečnost prokázat. Tento závěr potvrdil Nejvyšší soud v rozhodnutí 25 Cdo 1330/2025. Neznamená to však, že pacient nemusí doložit újmu a relevantní pochybení.

Ve výjimečných případech se důkazní břemeno může obrátit úplně. Nejde o obecnou úlevu: přichází v úvahu tam, kde dokumentace v rozporu s právní povinností nebyla vůbec vedena, nebyla uchována, nebo se ztratila (25 Cdo 2793/2017, navazující na nález Ústavního soudu IV. ÚS 14/17). Dřív soud sáhne po mírnějším postupu a uloží zařízení listinu vydat (§ 129 odst. 2 občanského soudního řádu); nesplní-li to, přičte se mu to k tíži při hodnocení důkazů. Na obrácení břemene je nutné soud výslovně upozornit.

Jednu hranici je poctivé přiznat. Samotná ztráta šance na uzdravení nárok na náhradu újmy na zdraví nezakládá; velký senát Nejvyššího soudu to uzavřel v rozhodnutí 31 Cdo 2376/2021. Ve stejném rozhodnutí ale uvedl, že postup, který neodpovídal náležité odborné úrovni, může být zásahem do osobnostních práv pacienta odčinitelným přiměřeným zadostiučiněním, a to bez ohledu na to, jestli se újma na zdraví prokázala. Tahle druhá cesta pozůstalým po zemřelém pacientovi nepatří. Rozhodnutí navíc vykládá starší občanský zákoník, takže jak přesně se přenáší do dnešní úpravy, je otázka pro konkrétní věc.

Znalecký posudek se objeví skoro v každé sporné věci, protože o odborné správnosti postupu si soud sám úsudek neudělá. Ne vždy se ale začíná jím: u jednodušších otázek postačí odborné vyjádření. S posudkem, se kterým nesouhlasíte, se dá pracovat, a posudek, který si necháte zpracovat sami, má při splnění zákonných podmínek stejnou váhu jako posudek zadaný soudem.

Posudek z trestního spisu není automaticky rozhodující. Vznikal k jiné otázce, totiž zda šlo o trestný čin, a zpravidla z omezenějších podkladů.

Komu se nárok uplatňuje a kdo za pochybení odpovídá

Nárok se zpravidla uplatňuje vůči poskytovateli zdravotních služeb: nemocnici, společnosti provozující ordinaci nebo lékaři, který praxi provozuje jako fyzická osoba.

Jestliže vás ošetřoval lékař jako zaměstnanec nemocnice, bývá odpovědnou osobou nemocnice. Je však potřeba ověřit, v jakém postavení lékař v konkrétní věci jednal (§ 2914 občanského zákoníku).

Provozuje-li ordinaci společnost s ručením omezeným, nárok se zpravidla uplatňuje vůči této společnosti, nikoli automaticky proti lékaři osobně.

Určení odpovědné osoby může být složité, například pokud v zařízení působí externí lékař. Projdeme proto dokumentaci a právní vztahy tak, aby nárok směřoval vůči správné osobě.

Poskytovatel musí mít pojištění odpovědnosti za újmu (§ 45 odst. 2 zákona o zdravotních službách). Nárok se však zpravidla uplatňuje vůči poskytovateli; na rozdíl od povinného ručení nemá pacient automaticky přímé právo na plnění od jeho pojistitele (§ 2861 odst. 2 občanského zákoníku). Při vyřizování nároku proto jednáme s poskytovatelem i s jeho pojišťovnou.

Odškodnění: na co máte nárok

Nároky mohou vznikat postupně: bolestné, ztížení společenského uplatnění (trvalé následky), ztráta na výdělku během léčení i do budoucna, náklady léčby a pomůcek nebo náhrada za péči zajišťovanou rodinou. Zemřel-li blízký člověk, mohou mít pozůstalí vlastní nároky.

Jak se jednotlivé nároky vyčíslují, jak se počítá bodové ohodnocení a do kdy je lze uplatnit, rozebíráme podrobně u náhrady újmy na zdraví. Jedna věc je ale pro medicínské spory specifická: náhradu škody sice soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných snížit, u toho, kdo se přihlásil k odbornému výkonu a porušil odbornou péči, to ale neplatí (§ 2953 odst. 2 občanského zákoníku).

Zastupujeme i lékaře

Zastupujeme také lékaře, praxe a zdravotnická zařízení. Díky zkušenosti s oběma stranami známe otázky a argumenty, které bývají pro posouzení medicínského sporu důležité.

Zastupovat obě strany současně přitom nelze. Advokát musí zastoupení odmítnout, jestliže už v téže nebo v související věci zastupuje někoho jiného a zájmy toho člověka jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o zastoupení žádá (§ 19 odst. 1 písm. a) zákona o advokacii). Prověřujeme to dřív, než věc převezmeme.